|
|
Vliv biologického a chemického ošetření na výskyt biogenních aminů u vojtěškových siláží
Remerová, Pavla
V experimentu byl sledován vliv dvou různých silážních aditiv biologického (Lactococcus lactis (NCIMB 30117), Lactobacillus plantarum (DSM 16568), Enterococcus faecium (DSM 22502/NCIMB 11181), enzym xylanáza EC 3.2.1.8.) a chemického (43 % kyseliny mravenčí, 30 % mravenčanu amonného, 10 % kyseliny propionové a 2 % kyseliny benzoové) na koncentraci biogenních aminů, obsah živin, zhodnocení kvality fermentačního procesu a mikrobiologických ukazatelů u vojtěškových siláží (Medicago sativa). Doba fermentace siláží byla 90 dní. Biologické silážní aditivum průkazně zvýšilo výskyt putrescinu (o 51 %; P<0,05), kyseliny mléčné (o 11 %; P<0,05), proteinu (o 11 %; P<0,05). Naopak došlo k signifikantnímu snížení kadaverinu (o 29 %; P<0,05), histaminu (o 57 %; P<0,05), spermidinu (o 15 %; P<0,05), sperminu (o 55 %; P<0,05), kyseliny octové (o 40 %; P<0,05), ethanolu (o 55 %; P<0,05), amoniaku (o 25 %; P<0,05) a popelovin (o 9 %; P<0,05). U skupiny ošetřené chemickým silážním aditivem se statisticky průkazně zvýšil obsah histaminu (o 63 %; P<0,05) a tyraminu (o 34 %; P<0,05). Snížila se koncentrace putrescinu (o 18 %; P<0,05), kadaverinu (o 55 %; P<0,05), spermidinu (o 47 %, P<0,05), sperminu (o 45 %; P<0,05), kyseliny mléčné (o 16 %; P<0,05) kyseliny octové (o 46 %; P<0,05), amoniaku (o 59 %, P<0,05), popelovin (o 13 %, P<0,05) a tuku (o 24 %, P<0,05). Z mikrobiologického hlediska byly ovlivněny bakterie mléčného kvašení, plísně, kvasinky, enterobakterie a celkový počet mikroorganismů. Z výsledků je patrné, že pro udržení hygienické a zdravotně nezávadné siláže je výhodné používat biologické i chemické silážní aditiva. U vojtěškových siláží má chemický inokulant vyšší účinnost na zachování zdravotní bezpečnosti siláže v porovnání s biologickým inokulantem.
|
|
|
Plevele ozimé pšenice a technologie pěstování
Liška, Jakub
Cílem této práce bylo vyhodnotit výskyt plevelů v porostu pšenice ozimé, na polní pokusné stanici v Žabčicích, v závislosti na technologii pěstování a pěstované předplodině. Zaplevelení bylo hodnoceno početní metodou na ploše 1m2. Jako varianty přípravy půdy byly použity technologie konvenční, minimalizační a přímé setí. Předplodinami pro pšenici ozimou byly vojtěška setá a kukuřice na siláž. Hodnocení probíhalo v letech 2017–2018. Statistické zpracování vyhodnocení počtu jedinců všech druhů v porostech ozimé pšenice bylo použito počítačového programu Statistica.cz. Ke zjištění vlivu sledovaných faktorů na jednotlivé druhy plevelů, které se vyskytovaly na polních pokusech, byly použity mnohorozměrné analýzy ekologických dat segmentovou analýzou DCA (Detrended Correspondence Analysis). Dále byly použity redundanční analýza (RDA) a kanonická korespondenční analýza (Canonical Correspondence Analysis, CCA). Z výsledků vyplývá, že technologie pěstování a předplodina ovlivňují druhové spektrum plevelů.
|
|
|
Hodnocení genetických zdrojů českých původů vojtěšky seté (Medicago sativa L.)
Knotová, Daniela
V roce 2009 byly založeny na dvou pokusných lokalitách polní pokusy s českými odrůdami vojtěšky seté (Medicago sativa L.). Hodnocení probíhalo v letech 2010 a 2011 na parcelách o velikosti 10 m2 a v individuálních výsadbách. Hlavním cílem bylo zjistit, zda existují podobnosti mezi českými odrůdami vojtěšky seté. Hodnoceny byly morfologické, hospodářské a biologické charakteristiky. Současně proběhlo hodnocení odrůd pomocí SSR markerů. Hodnocení podobnosti pomocí morfologických a výnosových znaků rozdělilo soubor do dvou shluků a samostatně postavené odrůdy Palava. Hodnocením podobnosti pomocí SSR markerů byl soubor také rozdělen do dvou shluků a samostatně postavené odrůdy Jitka. Výsledkem obou analýz byla prokázána největší podobnost mezi odrůdami Morava a Niva. Dále byla sledována vnitroodrůdová variabilita, kde vysokou vyrovnanost prokázaly odrůdy Jarka, Holyna a Morava. Vysokou nevyrovnanost naopak vykázala odrůda Litava. Pomocí korelačních koeficientů byly zjištěny vztahy mezi váženými, počítanými a a měřenými znaky, přímá závislost s velkou těsností byla zjištěna např. mezi znaky délka lodyhy a počet lusků v plodenství a naopak absolutní nezávislost mezi znaky délka květenství a počet lusků na 100 květů.
|
host ::
RSS.